Chůva - část třetí

31. srpna 2012 v 20:01 | Radosh |  Chůva
"Přišli... přišli jste pozdě..." ozval se z temného koutu místnosti hlas staré ženy. Aewald lehce zvedl ruku, až se ze záře jeho dlaně uvolnila do prostoru. Pak mávl rukou směrem ke středu místnosti a jasná kulička se začala pohybovat tímto směrem. Do středu však nikdy nedorazila, rozplynula se. Světla však bylo stále dost, jen ne bílého ale oranžového, ve stejný okamžik totiž vzplanuly pochodně po obvodu celé místnosti. Jestli byla smrt strážce bolestivá a odporná, atmosféra v místnosti by se nedala slovy popsat. Po levé straně byly do hlíny zabodnuty dva dřevěné kůly, mezi nimi byla ve vzduchu řetězy pověšena mladá holčička. Měla na sobě jen cáry svého původního oblečení, po těle mnoho krvavých ran. Na pravém boku visel kus stáhnuté kůže tak, jako když lovci stahují své úlovky. Její kdysi krásná tvářička byla skřivena bolestí, po holých zádech ji mezi vlásky vytékal mozek a dva háky zajišťovaly, aby byla díra v rozdrcené lebce dostatečně velká.



Na opačné straně místnosti visel ze "stropu" další hák, ten byl zabodnut do páteře sotva pětiletého chlapečka. Střeva vyhřezlá ven, ruce od zápěstí téměř utrhnuty. Aewald zhnusen něčím tak odporným se pozvracel rovnou, Theodor se držel ještě dobrých pár vteřin. Byli z těchto jatek tak zděšeni a znechuceni, že zapomněli na stařenu schovanou za sudem blíže k dívence. Tvář měla roztrhanou, ruce od krve.
"Všichni... jsou mrtví... oni..." hlesla.
"Co... co se tady stalo?!" zakřičel mladší z bratrů.
"Oni nechtěli být s nimi... Chtějí být se mnou, chtějí si se mnou hrát, chtějí, abych jim četla pohádky... A teď jsou pryč, ale oni tam na mě počkají... počkají tam na mě, pak budeme opět spolu, bude nám spolu tak krásně!" mumlala zmateně, postupně hlas zesilovala, až nakonec zvolala po celé místnosti: "Udělala jsem to nejlepší pro ně a teď je jim nádherně! Nád-nádherně..."

"Takže... co jim řekneme...?" otázal se po několika minutách Aewald.
"Nevím... ale pravdu už nikdo nezjistí..."
A měl pravdu. A i kdyby někdo někdy zavítal do lesa proslaveného svými tajemstvími, našel by jen čtyři ohořelé kostry zasypané hlínou...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kit731 Kit731 | 12. července 2013 v 17:27 | Reagovat

Chudáčci malí... :'(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama