Daleko od domova - část první (úvod)

1. ledna 2013 v 14:43 | Radosh |  Daleko od domova...
"Zdravím vás. Jmenuji se Michal. Dnes budu slavit své osmnácté narozeniny spolu s přáteli! No, pít se až tak moc nebude, spíš jen tak oslavovat... však to znáte sami. Nejdříve však musím vyzvednout svou malou sestřičku ze školky, od té doby, co s námi už není máma... Musíme se o sebe starat sami, táta je celé dny v práci nebo v hospodě. Je to fajn chlap, ale máminu smrt nesl opravdu špatně. Je už to dva roky a sice už je z nejhoršího venku a nedávno dokonce dostal v práci povýšení, ... Ale všechny starosti jsou od té doby na mých ramenech. Musím nakupovat, uklízet, občas i něco uvařit. A já jsem mizerný kuchař... Nebýt většího platu našeho táty, mohl bych chodit ještě žebrat na ulici..."
 

SBG - pátá kapitola

3. září 2012 v 22:37 | Radosh |  Svět budoucích generací
V této části bych se chtěl všem čtenářům omluvit za hrubší slovník postav. V tomto ohledu se totiž řadím k realisticky založené osobě a konec konců, dokážete si představit zdevastovaný svět bezpráví bez vulgarity? Jestli ano, asi máte o dost větší fantasii, než já, mě to totiž vůbec nejde. Tím se tedy omlouvám nejen za tuto část, ale také za části následující a také minulé. K tomu také přidávám, že povídka může obsahovat sexuální obsah, rasismus (samozřejmě v rámci dialogů či myšlenek postav), mnoho násilí, ostrou kritiku různých politických systémů a další "hříchy" proti morálce. Já jakožto autor se ovšem s postavami ni s jejich myšlenkami neztotožňuji. Ale dost řečí, přichází pokračování...



Vítejte.

1. září 2012 v 12:56 | Radosh
Vítejte na mém blogu. Chtěl bych zde uveřejňovat svou litereární tvorbu, především žánry fantasy, dark fantasy, horor, a apo/postapo sci-fi.

Během včerejšího dne jsem uveřejnil pár kapitol Světu budoucích generací (SBG), který se odehrává přibližně za dvěstě let na území severní Evropy a popisuje příběh muže, který chtěl utéct za lepším životem...
Dále jsem zde zveřejnil svou starší povídku, Chůvu. Pro většinu populace je to naprosto nechutné, zvrhlé "něco" bez práva na existenci, ale člověk, který rád přemýšlí, ten si tam najde své.

Název blogu je napsán spíše v afektu, chtěl jsem psát několik různých povídek podobného tématu - svět je jiný, než ho známe a protagonista si nachází cestičky k zítřku. Ale co už...

Takže doufám, že se Vám můj malý koutek ve virtualitě bude líbit a že v mých řádcích neuvidíte jen zkázu, smrt atp. ale i myšlenky, které bych chtěl pomocí tohoto blogu částečně šířit.


Radosh

P.S.: Námět pro SBG mám v hlavě už asi půl roku a teď na přicházející podzim jsem se konečně donutil. Úvod i první dvě části jsou psány pod vlivem Doom Metalu, proto možná taková spíše ponurá atmosféra.
 


SBG - čtvrtá kapitola

1. září 2012 v 12:26 | Radosh |  Svět budoucích generací
"Kurva konečně..." zamumlal chlapík sedící naproti mě a natáhl ruku k Martinovi, který už začal konzervy rozdávat.
"Jsi tady nový, takže dostaneš jídlo zadarmo. Určitě máš velký hlad, většina z těch, co tady přišli měli prázdné kapsy... A někdy ani ty kapsy neměli." řekla Dorotka. Celkem paradox, že tady lidé žijí téměř ze dne na den a mezi nimi se pohybuje veselá slečna s příjemným jménem... "A jak vidím, dostal jsi čip typu B. Ten tady dostáváme snad všichni... Martine, přines nám potom půlku obvazu a trochu vody..."
Dal mi do ruky konzervu a poslušně odběhl do koutu místnosti, otevřel nějakou starou skříňku a vytáhl z ní právě obvaz a lahvičku s vodou.

SBG - třetí kapitola

31. srpna 2012 v 23:28 | Radosh |  Svět budoucích generací
"Tak, vítej doma..." řekl jsem si a opatrně jsem prošel zbytkem dveří. Chůze pro mě nebyla zrovna nejjednodušší, ale bývá i hůř. A když si tak pomyslím, tady to bude na denním pořádku. V tu chvíli už jsem ani necítil takovou bolest v rameni, krev už mi asi zaschla.

SBG - druhá kapitola

31. srpna 2012 v 22:18 | Radosh |  Svět budoucích generací
"Žiješ?" přivítal mě lehkým kopnutím do nohy postarší hlas. S velkou námahou jsem ze sebe vydechl slabý souhlas a pootočil jsem hlavu. Vedle mě stál muž, možná už osmdesát období starý. V divokém tmavém strništi mu zářilo pár šedivých vousů.

Chůva - část třetí

31. srpna 2012 v 20:01 | Radosh |  Chůva
"Přišli... přišli jste pozdě..." ozval se z temného koutu místnosti hlas staré ženy. Aewald lehce zvedl ruku, až se ze záře jeho dlaně uvolnila do prostoru. Pak mávl rukou směrem ke středu místnosti a jasná kulička se začala pohybovat tímto směrem. Do středu však nikdy nedorazila, rozplynula se. Světla však bylo stále dost, jen ne bílého ale oranžového, ve stejný okamžik totiž vzplanuly pochodně po obvodu celé místnosti. Jestli byla smrt strážce bolestivá a odporná, atmosféra v místnosti by se nedala slovy popsat. Po levé straně byly do hlíny zabodnuty dva dřevěné kůly, mezi nimi byla ve vzduchu řetězy pověšena mladá holčička. Měla na sobě jen cáry svého původního oblečení, po těle mnoho krvavých ran. Na pravém boku visel kus stáhnuté kůže tak, jako když lovci stahují své úlovky. Její kdysi krásná tvářička byla skřivena bolestí, po holých zádech ji mezi vlásky vytékal mozek a dva háky zajišťovaly, aby byla díra v rozdrcené lebce dostatečně velká.

Chůva - část druhá

31. srpna 2012 v 19:57 | Radosh |  Chůva
"Zkurvená mlha!"
"Nestěžuj si pořád na všechno, Theodore."
"Jo, promiň." Theodor toho nikdy moc neřekl.
Vydali se hlouběji do lesa, Hartwig je vedl. Zastavil se až u podivné jámy v zemi.
"Jsou to tunely," řekl po chvilce pozorování Aewald.
"Chytré."
"Nech si ty poznámky, jo?"
"Hmm." Tohle byla jeho typická odpověď prakticky na vše.
"Jdeme dolů?"
Vlk však jednal místo nich, skočil do pár metrů hluboké jámy doprostřed hromady vlhké hlíny. Theodor se jenom ušklíbl a skočil za ním, Aewaldovi tedy nezbývalo nic jiného.

Chůva - část první

31. srpna 2012 v 19:55 | Radosh |  Chůva
Jedná se o mou starší krátkou povídku, kterou jsem tady chtěl uveřejnit, ikdyž je tak trochu mimo téma. Od posledního uveřejnění je mírně poupravena, stále však bude ve třech částech.


SBG - první kapitola

31. srpna 2012 v 19:50 | Radosh |  Svět budoucích generací
"Jméno?"
"Richard."
"Příjmení?"
"Nebyl jsem pojmenován."
"Věk?"
"Okolo padesáti období."
"Rodina nebo přátelé?"
"Přišel jsem sám, členové mé karavany zemřeli asi dva dny na jih. Všichni zabiti zahalenými muži..."
"A cestovali jste odkud?"
"Nevím, přidal jsem se k nim před měsícem a půl, předtím jsem přežíval v jednom městě..."
"Jak daleko je to město?"
"Týden, možná osm dní na jih."
"Váš majetek?"
"Nic nemám, vše jsem nechal při karavaně, abych zvládl utéct."
"A to bylo?"
"No... stará deka, potrhaný kabát, pár plechovek s jídlem a energetická tyčinka... Dále multifunkční nožík, dva staré obvazy, to všechno v batohu. A taky PETka s vodou."
"Takže celkově ani ne sto kreditů, že?"
"To... to určitě ne, nebýt vody a čokolády, nemělo by to cenu ani dvaceti..."
"Dobře. Vítejte v Regaliu. Přidělíme vám pokoj v části čtvrté, prosím, následujte toho muže napravo. Další!"

Kam dál